speleologie

O zakarpatských jeskyních

Karpatská biosferická rezervace je největší rezervací západní Ukrajiny, jde o chráněné území mezinárodního významu, skládá se z 8 oddělených částí. Desítky rostlinných a živočišných druhů, které se zde vyskytují je zapsáno v Červené knize ohrožených druhů.

Našim objektem zájmu je část rezervace zvaná Ugolsko-Širokolužanský masív, který se rozkládá na jižních svazích poloniny Krásná (tato polonina začíná u vesnice Koločava), na svazích poloniny Mančul a v údolích Malé a Velké Ugolky. Většina jeskyní se nachází v jižní části rezervace, několik je i mimo chráněné území. V tomto textu se se budu zabývat pouze karpatskými jeskyněmi nacházejícími se právě v krasové části Ugolsko-Širokolužanský masívu.

Krasová oblast Ugolsko-Širokolužanského masívu

Tato krasová oblast je součástí Maramurošské tektonické zóny. Pro oblast jsou charakteristické až 70 metrů vysoké vápencové skály, tyto jurské vápencové bloky jsou obklopeny mladšími hornimani z období křídy. Četné tektonické zlomy ve vápencových blocích opracované velkým množství srážek vytvořily množství jeskyních prostor a chodeb. Na území ugolského masívu bylo prozatím objeveno 30 krasových dutin. Vchody do jeskyní se nacházejí poměrně vysoko nad údolím (100 – 300 metrů) a často jsou vegetací zarostlé natolik, že je problém najít i ty už objevené.

Jeskyně Družba

Krápníková jeskyně Družba je největší známou jeskyní Zakarpatí, jde o jeskyni s poměrně složitou strukturou, má hloubku okolo 45-50 metrů a prozkoumaná část je přibližně 1 kilometr dlouhá.

Návštěva jeskyně Družba umožní poodhalit tajemství podzemních vod. Je zde možno nahlédnout pod pokličku hydrologie oblasti a sledovat s jakou intenzitou dosud probíhá utváření především spodní části jeskyně. Na stěnách je vysoká koncentrace vláhy. Dnem jeskyně protéká malá říčka.

Jeskyně se nachází na středním toku Hrebenského potoka, který je přítokem říčky Malá Uholka. Vchod je v bukovém lese v nadmořské výšce asi 500m a je šachtovitého tipu. Jeskyně je vlastně systémem různých galerií a sálů. Za nejkrásnější je považován sál Samanty Smit. Teplota vzduchu v různých částech jeskyně se pohybuje od 5 do 8 stupňů C, vlhkost vzduchu je 100%.

Jeskynní komplex Vel

Uholské jeskyně jsou opravdovým lidskou rukou nestvořeným přírodovědným muzeem. Archeologické a paleontologické oddělení, ovšem bez výběrčích vstupného, bez hlídačů či jiného personálu je v podzemním bludišti pod skálou Vel. Složitě propletený systém chodeb je nalezištěm živočišných koster různého stáří.

Vchody do jeskyní se nacházejí na severu, jihu a východě skály Vel. V této lokalitě je známo 8 jeskyní.

Jeskyně bílých stěn

Největší z jeskyní pod skálou Vel je Jeskyně bílých stěn, která má 5 samostatných vchodů, její chodby mají délku 118 metrů. V jeskyni se nacházejí drobné stalaktity. Stěny jsou pokryty žebrovanými náteky hnědé, žluté a bílé barvy.

Teplota vzduchu v různých částech jeskyně se pohybuje v rozmezí 3 až 6 stupňů C.

Jeskyně Vel

Tato jeskyně je co se týká délky chodeb 2. největší v komplexu skály Vel a od ostatních se liší tím, že je umístěna mezi 2 tektonickými deskami.

Perlová jeskyně (Žemčužnaja)

Žemčužnaja se nachází asi 10 metrů (5 metrů níže) od jednoho z vchodů do Jeskyně bílých stěn. V dřívějších dobách byly tyto 2 jeskyně propojeny. Nyní je spojovací chodba zanesena zeminou. Tato poměrně malá, 38 metrů dlouhá jeskyně je výjimečná nálezy velkého množství fosilních kostí a vzácných jeskynních perel.

Vchod je nepravidelného formátu o rozměrech 1,5 x 0,6 metrů. Po celé délce pravé stěny jeskyně je kaskádovitý nátek. Jeskyně má 2 sály Malého vrápence (podkovonos, druh netopýra) a Špičáků. V zadním bylo nalezeno větší množství špičáků z pravěkého jeskynního medvěda (Ursus spelealus). Co by se asi dalo objevit pod nánosem zeminy v bývalé spojovací chodbě?

Jeskyně je dost vlhká a ze stropů skapává voda.

Jeskyně Expediční (šachta Uporna)

Pokud půjdete 200 metrů na severozápad od jeskyně Vel, narazíte na 1,5 x 1 metr velký vchod do jeskyně Expediční. Tato jeskyně je vlastně 24 metrů hlubokou krasovou šachtou, končící dvěma nevelkými sály. Stropy sálů jsou místy vyzdobený stalaktity, dnem protéká potůček.

Ostatní známé jeskyně komplexu Vel jsou menších rozměrů od 8 – 29 metrů.

Jeskyně komplexu Čur a Hrebeň

Na pravém břehu Malé Ugolky naproti skály Vel se tyčí skalnaté kopce Kopna a Čur, z kterého jsou nádherné výhledy do okolní krajiny a na hory sopečného původu v rumunské části Karpat. Ve skále Čur se nachází 7 krasových dutin. Tyto nevelké jeskyně jsou dlouhé 8 – 30 metrů.

Od Čuru jde na severovýchod lesní cesta, která vás dovede k 2 skalám s malými jeskyněmi Jelkina a Stříbrné kapky. Dále vás tato cesta vyvede na další vápencový masív Hrebeň, který dělí údolí Malé a Velké Ugolky. Hrebeň měří od západu na východ zhruba 2 kilometry. Na tomto území se nachází 6 samostatných jeskyní a další krasové jevy. Nejzajímavější je Jeskyně průzračných stěn a Medvědí tesák.

Jeskyně průzračných stěn

Vchod se nachází ve skále táhnoucí se od jihovýchodu na severozápad. Jeskyně se skládá ze 2 na sebe kolmých komor o délkách 5 a 10 metrů. Stěny jsou pokryty mléčně bílým průhledným kalcitem z nazelenalým nátekem ve formě kamenných kvítků. V první průchozí komoře byla nalezena velmi zachovalá lebka pravěkého jeskynního medvěda.

Jeskyně Medvědí tesák

Asi 100 metrů na východ od Jeskyně průzračných stěn se nachází jeskyně Medvědí tesák. Tato vznikla ve velkém šikmém zlomu. Vchod do jeskyně proto tvoří mohutný portál o rozměrech 7x 10 metrů. Do samotného podzemí se ovšem vstupuje malým otvorem v horní části závalu. Podzemí je vyzdobeno krápníky. Délka jeskyně je 30 metrů. Název jeskyně získala díky nálezu medvědího zubu.

Jeskyně Hrebeň

Jeskyně byla objevena v roce 1958 studenty z vesnice Velká Ugolka, nachází se na pravém břehu stejnojmenné říčky. Jeskyně má 2 patra. Za vchodem je malá galerie, po 3 metrech se strop prudce zvedá do výšky 10 metrů. Pod nohama se černá lehce skloněná 13 metrů hluboká díra. V protilehlé stěně asi 12 metrů od této propadliny je vidět malý otvor, který je pokračováním jeskyně a lze se jim protáhnout do druhého patra. Jeskyně je velmi pěkná, ze stěn se spouští kaskádovité náteky, kamenné vodopády, od stropu visí kalcitové závěsy a od samotného uzoučkého vchodu je zdoben hruškám podobným nátekům. Objem 457,6 м³ je při délce pouhych 71 metrů velmi velký. Vertikální vzdálenost mezi 1. a 2. patrem je 29 metrů.

Karstovyj most

Je udivující, že tato 12 metrů dlouhá a 8 metrů široká vápencová skalní brána pod skálou Čur zajím uniká pozornosti turistů a není nebo jen velmi málo je zobrazována v turistických průvodcích a propagačních materiálech

Jeskyně Mléčný kámen

Na levém břehu Velké Ugolky se nad lesem tyčí 2 velké beskydy. Největší z nich se jmenuje Mléčný kámen, tato skála si svůj název plně zaslouží díky bílého vápence s modravou mramorovou kresbou. Tvar skály připomíná bumerang. Je pokryta lesním porostem a obsahuje mnoho tektonických zlomů.

Na jižním svahu je již z dálky vidět podlouhlá díra, vchod do jeskyně, které místní obyvatelé dali název Mléčný kámen. Je velmi smutné, že si lidé tohoto klenotu přírody patřičně neváží. Do jeskyně je k její smůle velmi jednoduchý přístup přes prostorný 10 x 2,5 metru velký vchod, následkem toho jsou její stěny zohaveny podpisy turistů a většina krápníků už díky vandalům a sběratelům není na svém místě. Vnitřek jeskyně je osvětlen rozptýleným denním světlem. Po 5 metrech od vstupu se jeskyně rozdvojuje. Západní tunel brzo končí, východní vede do sálu 10 x 15 metrů, se stropem ve výšce okolo 15 metrů. Ve výšce 10 metrů jeskyně pokračuje 2 kolmými trhlinami dál do vápencového masívu. Celková délka jeskyně je 92 metrů.

Za zmínku stojí také jeskyně Kamenná vrata, Romaneja a další ale o tom až někdy příště.

Jeskyně Malé a Velké Ugolky mají velmi různorodou strukturu, jsou výjimečné množstvím, pestrostí a krásou jejich forem, objemem vnitřního prostoru i množstvím pater. Výjimečná je také vysoká koncentrace množství jeskyní na relativně velmi malém prostoru. Ugolský masív má mimo jiné velký význam nejen pro speleology, ale také pro paleobotaniky, paleozoology a archeology. Dosud se zde nacházejí fosílie rostlin, které na zemi rostly před 25 miliony let. V jeskyni Mléčný kámen byly nalezeny pozůstatky tábořiště pravěkých lovců. O místních jeskyních můžu směle prohlásit, že ani zdaleka nejsou prozkoumány, z největší pravděpodobností se zde nalézá ještě množství neobjevených podzemních prostor. Archeologické nálezy dosud učiněné byly objeveny většinou náhodně a je pravděpodobné, že se v karpatském podzemí skrývá ještě mnoho pokladů. Intenzivní a systematický výzkum jak jej známe z ČR tady nikdy nebyl prováděn.

O ugolských jeskyních lze také říct, že dosud nebyly turisty patřičně objeveny a tato rarita je navštěvována spíš zřídka, určitě to souvisí s zcela chybějícím zázemím pro turisty, absencí propagace a samozřejmě také s tím, že jeskyně nejsou pro návštěvníky nijak upravovány, žádné chodníky, schůdky a dokonce ani žebříky nebo řetězy. Tady jsou potřeba vlastní lana, sedáky, přilby a další. Který běžný turista takovéto vybavení vozí v kufru auta?

Zajímavým aspektem místní krasové oblasti je to, že přestože se nachází v přírodní rezervaci, tak jde v podstatě o divokou zónu, kde je mnoho dovoleno, to samozřejmě přináší výhody v množství možností, ale také poničené lehčeji dostupné jeskynní prostory (viz. Mléčný kámen).

Na tomto textu průběžně pracuji. Nekladu si v něm za cíl detailně a odborně popsat všechny jeskyně a další krasové jevy oblasti Pouze chci zájemcům o návštěvu kraje trochu přiblížit pestrost speleologických zážitků, které zde mohou „ulovit“. Text není a ani po dokončení nebude plnohodnotným turistickým průvodcem a někdy záměrně vynechává některé orientační informace, bez fyzické přítomnosti zkušeného průvodce se totiž z výletu do jeskyní může stát výlet poslední.